13.3.2023
Nedávno jsem něco napsal o motivaci. Teď se k tomu vracím. Zapomněl jsem totiž, co je pro mě osobně ta pravá motivace a proč chodím cvičit. Nepřišel bych na to sám, ale přísahám, bylo to tam někde uvnitř mě. Jen jsem potřeboval ten potřebný impuls, abych to všechno pochopil. Jo, už mi to konečně dává smysl.
Chodím na trénink o něco dřív. Říkal jsem si, potřebuji se rozcvičit, připravit. OMYL!! Zásadní chyba. Byl jsem odhalen! Jdu tam především proto, že obdivuji ty borce z Áčka. (Pozn. Áčko jsou Ti nejlepší, vrchol všeho, prostě a jednoduše Ti, kteří jsou a zůstanou našimi vzory ve cvičení). Pochopil jsem, že když jsem v tělocvičně kousek od nich, mohu vidět konečně tu preciznost a um přímo hmatatelně. Je to nezapomenutelný!!
A asi bych je měl i Vám z mého pohledu obyčejného cvičence tak nějak představit. Určitě si to zaslouží a doufám, že se ma mě nebudou hněvat.
Hady - to je velkej frajer. Myslím tím, co dokáže. Na co šáhne, okamžitě umí, všechno v jeho podání je tak nějak jednoduché, až nepochopitelně. Já se s tím trápím a on jde, maká a ještě se u toho usmívá! Nic není problém, nic ho nezastaví.
Jarda - Filozof a démón. Po tělocvičně se pohybuje s takovou lehkostí. Odmaká si to svoje a ještě k tomu přidá příběh. Dává to tam, jako když jiný staví kostičky lega. Neskutečný!
Keny - Tak ten je hodně dobrej. Vlastně druhý (někdy i první) trenér. U něj člověk nevidí slabinu. I přes různá zranění jde a maká! A ten jeho muscle up je tady široko daleko pověstný. A ještě něco, je to pedant na pořádek. Nesnese, aby po cvičení zbylo někde na zemi nějaké nářadí, válející se koule.
Kadli - další dříč. Hlavně k sobě je ohromně tvrdej. Jak se kousne, dodržuje životosprávu, neuhne, maká a posouvá se dopředu. Mohl by z fleku přednášet o cvičení a zdravém životním stylu. Klobouk dolů!
Ondra - Když tam pustí něco ze své diskografie, okamžitě Vás to nabije neskutečnou silou a prostě musíte makat. Tak jako on. Moc toho nenamluví, ale když, tak to opravdu stojí za to. Nenechá se nikdy při cvičení rozptýlit a dře. Jen tak, jaksi přirozeně.
Jirka - Ten se jen usmívá a přitom dává věci, o kterých se mi může jen zdát. Moc šikovnej kluk a skromnej. Tak jako většina nás chlapců 🙂
Standa - Když se do něčeho pustí, tak to prostě lítá. Sáňky naplné železem až po okraj a jde si jak na procházku. Prostě paráda.
Pachy - Tak ten sice moc nechodí, ale když přijde, jako když letí. Za pár tréninků dožene deficit a letí dál. Maká a maká.
No a nakonec Petr - Jako by se nad tím vším vznášel. To je prostě dokonalost. Musí cvičit i v noci, protože kdy jindy by to všechno stíhal naučit se to tak perfektně.
Jo, tak to je ta moje pravá motivace, to je ta pravá smetánka Local Gymu. Musíte to zažít na vlastní kůži, nedá se to popsat.
Chci začít!
