JAK ZPEVNIT TĚLO A ZLEPŠIT PRUŽNOST (program ke stažení)
Krátkými reporty našich studentů vám chceme přiblížit život v Local Gym. Tělocvična je nabitá nejen energií, silou a tahem na výkon, ale i citlivým a osobním přístupem profesionálních trenérů k potřebám jednotlivce, co se chce jednoduše udržovat ve formě. Přesvědčit se o tom můžete třeba i tady, na místě, kam přispívají sami cvičenci svými autentickými prožitky z tréninků, posuny ve výkonu, ale i neúspěchy, které jsou logickou součástí, ale kterými se nenechají odradit.

Kyčle

Už ten samotný název je takový krkolomný.
Na úvod jsem o nich chtěl napsat něco chytrého, ale když jsem si zadal do vyhledávače kyčle, najednou se mi objevily bolesti kyčlí. Asi mě chtějí na to připravit. 🙂 Takže mírné zklamání. A wikipedie říká jen to, že je to část těla, kde se kráčivá končetina připojuje k trupu. Nic víc...

Přečtěte si více...

Bicepsy – u nich to začíná

Bicepsy - u nich to začíná, když se někdo rozhodne začít cvičit. Tak malý a tak móóóc důležitý. Aspoň pro chlapy (některý). Jen tak se pozná pořádnej alfasamec, když má hustě narvaný bicepsy. Jo a pro pořádek se jim taky říká dvojhlavý sval pažní. Pro kulturisty je to modla 🙂 Protože prý je to to první, co každého zaujme. To je divný, já se například dívám nejdřív do očí...

Přečtěte si více...

Ledňáček

A máme tu zase Nový rok. Pro většinu tu pravou chvíli na odvážná přání a zásadní rozhodnutí typu co musím zvládnout, kolik toho procestovat, naučit se, zhubnout nebo i přibrat, začít se sebou něco dělat. Jen to ale nepřehnat, je na to celý rok! Je třeba na to jít s námořnickou rozvahou jako děda Lebeda :). A to pak možná ani nezačnu nikdy!

Přečtěte si více...

Dárek

A už je to zase tady! Co jako? No přece vánoce. Jako malý kluk jsem se na ně vždycky moc těšil a byl netrpělivý, co pod tím stromečkem dostanu. Ale teď je to tak trochu opačně. Není to tím, že bych byl nějak velký, jsem pořád malý kluk, jen mi tak nějak víc vadí ten shon a nervozita kolem tak krátké chvilky u stromku. Když chci teď někomu něco dát a udělat mu radost, nečekám na vánoce. A teď už dost, obrátím list. Chtěl jsem napsat o něčem jiném.

Přečtěte si více...

Výkon. To je, oč tu běží!

Slyším to všude. V práci, ve sdělovacích prostředcích, lidi kolem jsou toho plní a šuškají si to. Máme to tak nějak zavrtaný pod kůží. Nejhorší je, že se tak nějak stále s něčím a někým poměřujeme. Kolik jsem toho udělal, nadřepoval, natahal, napsal a nakoupil..

Přečtěte si více...

Už jsem asi nějakej máklej…

Jdu po ulici a koukám na lidi, jak se různě při chůzi kroutí, hrbí, neumí stát rovně. Těla mají jak gumoví medvídci Haribo. Pak ale něco zvednou, nebo chtějí odnést a lup! Už je bolí záda. A aby taky néé.

A nejhorší, co pak udělají je, že si řeknou: "Teď se musím šetřit, nesmím nic dělat. Budu v klidu čekat." Ale na co chtějí čekat?

Přečtěte si více...

A zase to RAMENO!

To Vám byla bolest! Při úterním cvičení Animal flow (v doslovném překladu Animáčci 🙂 jsem to se cvičením přehnal a takhle se mi to vrátilo. Ono se sice říká "Co bolí, to roste", ale tady jsem splnil jen první bod.

Tak jsem opět tak trochu zapátral ve snaze osvěžit si znalosti z anatomie a světe div se, co jsem zjistil! Ramenní kloub je nejpohyblivější kloub lidského těla. To je moc hezké, ale...

Přečtěte si více...

Nech si poradit

Před nějakou dobou mě zastavilo zranění krku. Stoplo moji cestu za „ideálem“ na téměř dva roky. Když na to koukám s odstupem času, je jasné, že nepřišlo zčistajasna. Sem tam něco zatáhlo nebo píchlo v rameni nebo v zádech. Ráno jsem si u snídaně promačkávala trapézy, aby tolik nebolely. Během dopoledne jsem vše rozhýbala, abych večer padala únavou. Normálka, ne? Klasická únava matky na mateřský. Má to tak každá a každá to zvládá, tak já taky.

Přečtěte si více...

Chovám se ke svému tělu hrozně…

Čím déle chodím cvičit, tak si více uvědomuji, jak jsem se ke svému tělu choval hrozně. A vlastně stále ještě chovám. Nesnažím se poslouchat ty drobné signály, které mi vysílá a žádá, abych tu či onu partii těla nejdřív posílil, nechal odpočinout a taky moc nepřetěžoval....

Jo, jasně, nejdříve je to jen lehké píchnutí, zaškubnutí. Pak se to ale rozjede a přijde malér. Důkazem toho může být i tak často používané a přesto opomíjené zápěstí. Jak bychom bez něj používali své miláčky mobily a počítače? A přitom cviků na procvičení a posílení zápěstí je tolik. Ale .... Zase je v tom háček. To mužské ego začne křičet - Néé, to necvič, to není vidět jako bicepsy a tricepsy a vůbec. A taky to zpočátku hodně bolí. Aspoň teda mě. Ale čím víc jsem se tomu začal věnovat (hlavně při rozcvičce), tak cítím, jak moc mi to pomáhá i při dalším cvičení.

Přečtěte si více...

Není to zbytečné zdržování od tahání železa…

Český rozhlas po drátě a jeho ranní buzení mám pevně vryté v paměti. Svého času na vysokoškolské koleji mě každé ráno v pět budila veselá znělka a po ní následovala optimistická rozcvička pro radostné vykročení do nového dne. V tu dobu jsem si po probdělých nocích (asi vinou neustálého učení se nové látky) myslel něco o místě, kde končí nohy a začínají záda a hlavu si pěkně přikryl peřinou.

Hodiny TV začínaly stejně - hromadnou rozcvičkou v rozestupech na upažení, kdy nikdo z nás neměl chuť předcvičovat ta křidélka, kroužení hlavy a uvolňování zápěstí ...

Přečtěte si více...

youtube-icon
facebook-icon
Všechna práva vyhrazena. LocalGym 2002 - 2025.